Kaple Říčky

Kaple Svatých andělů strážných - Říčky

Nejprve musíme předeslat, že čerpáme z pramenů, které není možné příliš ověřit – údaje v obecních kronikách a vzpomínkových zápiscích vycházejí samozřejmě z ústního podání předchozích generací – nezbývá než prodávat, jak jsme koupili. Říčky patřily, snad až na krátkou epizodu, kdy byly „přifařeny“ k Libchavám, vždy k farnosti Brandýs nad Orlicí, přestože do Ústí nad Orlicí nebo do Libchav je to od nás blíž. Zajímavý důvod, proč by tomu tak mohlo být, nabízí jedna z místních kronik (vzpomínky pana Jirouška), podle níž Říčky spolu s Brandýsem patřily do Hradeckého kraje, zatímco Ústí do chrudimského (hranici zde tvořila řeka Tichá Orlice). V době náboženských bouří třicetileté války Brandýs jako protestantské sídlo neměl faráře, zatímco v Říčkách prý našel v roce 1641 azyl polský kněz (P. Mariusz tedy zřejmě není prvním polským knězem v naší farnosti). Říčky tedy měly kněze, ale bohužel neměly kostel, přestože již byl připraven pozemek i materiál k jeho výstavbě. Z důvodů dnes již neznámých k ní nedošlo. „Náš“ farář tedy po dohodě skončil v Brandýse a Říčky za to získaly jisté výhody, viz opět kronika pana Jirouška: „Měli své lavice, svůj zvon, svou hudbu, kterou měl dobře sehranou a v okolí chvalně známou zdejší tehdejší učitel pan Rozmanit, svoji část hřbitova, svého hrobaře atd.“ Teprve v roce 1872 se podařilo zahájit stavbu kaple (byť nápis na kapli odkazuje na letopočet 1869, prameny se v tom rozcházejí). V kronice se dočteme zajímavé vyprávění: „Usnesli se na velikosti, a když byly základy založeny, zdálo se některým, že bude velká a dohodli se ji postaviti menší. Kolíky na vyměření základů předělali. To se stalo odpoledne. Starosta Jebousek Josef a Stejskal Josef z č.15 večer šli a kolíky předělali na větší, jak byly původně a dle toho se kaple postavila. Jinak by nyní byla kaple menší. Že byly kolíky předělány zpět, žádný nevěděl, až kaple stála.“ Kaple byla dostavěna r. 1874, většina práce byla odvedena „z lásky“, také sochy a obrazy byly placeny místními lidmi. Při venkovním pohledu na kapli si lze všimnout čtyř půlkruhových oken, která patří do pseudorománského slohu. Dále je zajímavý výklenek ve štítě. Ten vyplňuje soška Panny Marie nanebevstoupení. Zvon, umístěný ve věži, nese jméno archanděla Michaela a váží 45 kg. V roce 1917, když měl být zrekvírován pro potřeby armády, byl přičiněním zdejšího občana Ladislava Jirouška, zřejmě po nějaké dohodě se státním úředníkem, vyměněn a uschován (zakopán v komoře). Úředník si odvezl zvon z kapličky v místní části Klopoty. Akce proběhla v tajnosti a když se po válce začalo hovořit o novém zvonu, došlo prý k velkému překvapení a radosti, když se zvon náhle objevil na svém místě. Za 2. světové války se údajně podařilo starostovi obce přesvědčit úřady, že zvon je v tak špatném stavu, že se pro válečné účely nehodí, takže jsme jedna z mála obcí, jejíž zvon „přežil“ obě světové války. V interiéru nás zaujme obraz na hlavním oltáři, který znázorňuje anděla strážného ochraňujícího malé dítě, jehož rodiče pracují na poli. Namaloval ho malíř Jan Umlauf z Kyšperka (dnes Letohradu). Vedle obrazu jsou umístěny sošky sv. Václava a sv. Floriana. Kapli dále zdobí boční oltáříky se sochou Ježíše a Panny Marie. V roce 1941 bylo do kaple zakoupeno harmonium, které zde slouží dodnes. V současné době visí nad vchodem obraz Narození Páně, který přivezl do Říček salesiánský řeholník. Tento obraz renovoval pan Stanislav Bureš (pan Bureš ještě namaloval několik obrazů, které jsou rozmístěny v obci: Hora Pána Ježíše, Korunování Panny Marie a sv. Václava). Mše svaté byly dříve slouženy pouze při slavnostních příležitostech, pro tyto případy bylo ujednáno, že pro kněze přijede pouze na koni někdo z místních sedláků a odveze jej v jeho vlastním kočáře, který stával v Brandýse na faře, tzv. „farní obrok“. Lidé ze Říček do Brandýsa příliš nechodili, navštěvovali pravidelně spíše bližší kostely v Libchavách a v Ústí nad Orlicí. V místní kronice nalezneme následující vyjádření: „Šel-li do Brandýsa někdo jen na mši svatou, přiznával se, že jest to jako větší zásluha za vykonanou obtížnou cestu. Dříve musíval choditi pan učitel se školními dětmi do Brandýsa do kostela, a to na začátku školního roku, na vzývání Ducha svatého, dvakrát za rok k svaté zpovědi a k svatému přijímání, ke zkoušce z náboženství, při které byl přítomen pan vikář, na císařovy narozeniny a jmeniny a na konec školního roku.“ V roce 1958 byla kaple svépomocí opravena. Schody, kterými se do kaple vcházelo, musely ustoupit stavbě silnice a stavba získala současný betonový „bezbariérový“ vchod. Kovové zábradlí, po kterém rády lezou říčecké děti bez rozdílu vyznání, nevzniklo jako ochrana proti uklouznutí, ale proto, že někteří členové místního JZD začali betonovou násep před kapličkou využívat jako rampu na nakládání dobytka(!) a bylo nutno jim v tom zabránit. Poslední větší oprava probíhala už za doby pana faráře Krajíčka (ten začal sloužit mše svaté pravidelně každou neděli, ve svátky a o prvních pátcích) v roce 1980. Kaple dostala současnou šedou fasádu a interiér se výrazně proměnil, z členitého oltáře zůstala jen hlavní část - obraz a sochy. Kaple v té době připomínala muzeum - bylo z ní odneseno např. dvacet křížů. Při posledních dvou opravách kaple byla opravena podlaha, lavice, okna a střecha a kaple se vymalovala. Truhlář pan Trávníček vyrobil obětní stůl a ambon. Oltář byl vyvýšen na nízké podium. Dále byla v levé zadní části vybudována zpovědnice. V roce 1929 pan farář František Světelský vytyčil pro Říčky vlastní hřbitov v místě zvaném „Na kopečkách".

Kaple Panny Marie v Klopotech

Menší kaple Panny Marie stojí v místní části Klopoty, několik metrů od průzračné studánky, jejíž vodě se připisují léčivé účinky. Malou dřevěnou kapličku zde postavil v roce 1812 setník Josef Růžička na poděkování za zázračné uzdravení. K prameni začaly putovat velké zástupy lidí a majitel pozemku zde v roce 1817 vystavěl dřevěné lázně a hostinec. V roce 1863 postavil kapličku zděnou, téhož roku byla 22. září vysvěcena. V roce 1892 byla přestavěna a rozšířena. Lázně brzy zanikly, ale klopotské údolí a hospoda je i dnes, zvláště po otevření cyklostezky, oblíbeným návštěvním místem .

Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Dobré Vodě

S přípravou stavby se začalo roku 1871. Dostavěna byla roku 1877 nákladem 300 zlatých, náklady hradila obec Dobrá Voda a občané. Posvěcena byla 6. srpna 1877. Koncem 20 stol. byla kompletně zrekonstruována (střecha a fasáda) na náklady Obce Orlické Podhůří. V současnosti vzhledem k nájezdům zlodějů jsou veškeré obrazy a ostatní vybavení ukryty a kaple je otevřena jednou v roce pro místní obyvatele.